The Travellers Club (London 1819) - inspirace i partnerství

Jedná se o jeden z nejstarších klubů na světě - typický anglický gentlemanský klub, který je jedním z nejrenomovanějších klubů cestovatelů s velkou tradicí.

The Travellers Club sídlí na své současné adrese (106 Pall Mall) od roku 1827. Předtím se klubovna nacházela také na ulici Pall Mall ale na čísle 49, a ještě před tím byla rovněž blízko Pall Mall na 12 Waterloo Place.

Architektem této překrásně a velmi účelně vybavené budovy byl Sir Charles Barry (člen klubu od roku 1834), který se později mimo jiné podílel i na přestavbě Westminsterského paláce. Budova The Travellers Clubu je však dodnes považována za jedno z jeho mistrovských děl. Má podobu renesančního paláce a inspirací Charlese Barryho byl údajně palác Pandolfini ve Florencii.

Součástí klubovny je kuřácký salon (velká společenská místnost), koktejl bar, tzv. vnější a vnitřní ranní pokoj a jídelna (známá také jako Cofee room). Dále také unikátní vinný sklep a samozřejmě velkolepá knihovna s mnoha svazky, zaměřená především na cestování.

Členy tohoto donedávna výhradně pánského klubu jsou například členové britské královské rodiny, příslušníci cizích královských rodin, diplomaté, politici (ministři zahraničních věcí a premiéři) a samozřejmě také cestovatelé. Návštěvy v klubu jsou možné pouze na základě pozvání. Patronem klubu je vévoda z Edinburghu (princ Philip).

Původní myšlenku na založení klubu nastínil ke konci napoleonských válek lord Castlereagh. Klub byl navržen jako příjemné místo, kde se mohou setkávat pánové cestující velmi často do zahraničí a kde rovněž mohou pohostit své zahraniční návštěvníky. Tato myšlenka byla také zahrnuta i do pravidel na ustanovujícím zasedání klubu, kdy se členem mohl stát pouze ten, kdo již někdy vycestoval do vzdálenosti nejméně 500 mil od Londýna (vzdušnou čarou).

Dnes jsou již pravidla pro přijetí mírnější, existuje sice seznam 4 zemí, které by měl potenciální člen klubu navštívit před tím, než se ve volbách hlasuje o jeho přijetí, prakticky však postačuje jakákoliv spojitost s cizinou či cestovním ruchem.

Členský poplatek je v současné době stanoven na £ 1.100. 

Autor: Vladislav Dvořák

 

Popularizace versus propaganda

Zatímco propaganda je obecně chápána jako názor vyjadřovaný za účelem ovlivňování akcí jednotlivců i skupin, tj. slouží většinou mocenské elitě nebo skupinám, které usilují o moc (např. finančním či korporačním magnátům, vojenským...).

Jako příklad si vezměme popularizaci vědy. Každý propagandista se snaží něco prosadit, ať již dobrého či špatného, ale vědecký pracovník naopak nic prosadit nechce a většinou celý svůj život věnuje objevování nových skutečností a principů. Vědec potřebuje a chce co nejpečlivější zkoumání a kritiku svých fakt a myšlenek, na kterou je také náležitě připraven. Jak všichni víme, věda z kritiky roste, zatímco nebezpečnou propagandu kritika dokonale rozloží.   

Klasická popularizace je stále velkou dovedností. Jejím primárním cílem je seznámit širokou veřejnost s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, probudit v ní zájem a především ji správně informovat. Není tak snadné převést strohé vědecké a technické texty do podoby srozumitelné lidem, kteří vědci ani techniky nejsou. Vědecká esejistika jde ještě trochu dále. Pokouší se nalézat přesah a smysl objevených skutečností, neboli pokouší se v množství stále nových poznatků vyhmátnout tu pravou špetku moudrosti. Zato patří všem popularizátorům náš vděk.

Musíme proto pečlivě rozlišovat kdy se ještě jedná o užitečnou popularizaci a kdy již jde zjevně o propagandu, neboť o pečlivé zkoumání a kritiku jde propagandistovi jen velmi vzácně.

Autor: Pavel Novák 

U nás v Kocourkově

Karel Poláček byl nejen vynikající spisovatel a humorista, ale i karikaturista a žurnalista. Měl velmi rád vůni filmového světa a jeho literární předlohy se brzy dočkaly velkého úspěchu i na stříbrném plátně.

Zdařilá filmová komedie „U nás v Kocourkově“ z roku 1934, natočená pod režijní taktovkou režiséra Miroslava Cikána, podle předlohy Karla Poláčka, ve hvězdném obsazení (Jan Werich, Jindřich Plachta, Václav Trégl, Zdeňka Baldová, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Jaroslav Marvan, Stanislav Neumann, František Filipovský, Bohuš Záhorský, atd.) nám má stále co říci a právem upoutává i dnešní generaci.

Původní námět Karla Poláčka má mimořádnou literární kvalitu a jeho symbolická aktuálnost nebyla a není krátkodobá. Stačí se jen podívat, jak chytře dokázal využit různé absurdní situace, nádherně zobrazit obratné manévrování mezi místními politickými veličinami a ukázat na jejich líbivé demagogické projevy. Jan Werich jako Kaplan alias Jalovec nemá s „funkcí“ starosty žádný problém, protože jazyk měl vždy břitký, myšlení rychlé a demagogické argumenty uměl pokaždé vytahovat z rukávu rychlostí blesku. Prosazuje novátorské myšlenky a absurdita děje přitom stříká z plátna při každém záběru. Tady někde ztratila politika svou ctihodnou tvář.

Tento film by se měl povinně promítat v Poslanecké sněmovně a ve většině městských úřadů a magistrátů - lepší ztvárnění absurdity asi neexistuje. Snad kromě té, kterou ztvárňují naši zákonodárci a zastupitelé v každodenním životě.

A kdo by v Čechách přece jen nevěděl, kde se nachází Kocourkov, stačí navštívit Poslaneckou sněmovnu nebo nejbližší městský úřad či magistrát.

Autor Jan Ziegler

 

Vzdělávání a jeho motivace

Nejvíce žádanými manažery (ale i uchazeči na jiné pozice) jsou lidé, kteří se dokázali vzdělávat při zaměstnání nebo se dokážou vzdělávat celý život. Mají totiž větší vnitřní sílu, kterou také uplatňují ve vztahu ke svým podřízeným

Vzdělávání v dospělejším věku se výrazně liší od základního a středoškolského vzdělávání. Jako dospělí jedinci máme mnohem větší zkušenosti a velmi dobře víme, jak na nás jednotlivé metody učení působí. Jakékoliv vzdělávání v dospělém věku bude vždy postaveno především na samostudiu a na našich schopnostech umět správně třídit informace. Je nutné si uvědomit, že plytkými informacemi jsme v době internetu přímo zahlceni a hodnotných informací je jako šafránu.

Na základě této skutečnosti, že je dobré být správně informován a přitom nebýt zahlcen plytkými a především zcela zbytečnými informacemi byl založen informační portál INFO Noviny24. Tento portál, který vznikl v Kalifornii a je vytvářen v České republice, přispívá k nalézání opravdových hodnot v oblasti internetových informací a napomáhá studentům a manažerům při jejich práci a vzdělávání.

Velmi dobře víme, jak je důležité, aby studující shromáždil jak veškeré své poznámky, potřebné knihy, tak i relevantní informační zdroje na internetu. Musí se ale rozhodnou, jaký studijní materiál bude opravdu potřebovat. Každou knihu, publikaci, článek a další zdroje informací by měl následně projít. Pokud chce ušetřit čas, může si nejdříve vybírat podle obsahů a kapitol.

Je důležité mít neustále na paměti, že při vzdělávání tvoří jen pět procent talent a zbytek je píle. Vždyť také mnozí význační podnikatelé (jmenujme alespoň Henryho Forda) si byli vědomi, že nejdůležitější vlastností je vytrvalost. Proto žádná metoda nemůže nahradit osobní nasazení a píli při studiu.

Autor: Vladislav Dvořák